Může mi prosím někdo vysvětlit, jak se to stalo, že je červenec už téměř u konce a tim pádem vlastně uplynula oficiálně i polovina léta? Nerozumim, nechápu. Já osobně jsem si totiž zatim nějka nestihla úplně všimnout, že by nějaký to léto vůbec začalo. Možná je to celou tou podivnou korona situací, možná je to mnou, možná jsou to nějaký skvrny na měsíci, bůh ví…Každopádně jedno je jisty – jsem z tohohle zjištění víc než trochu hořká a tohle neprázdninový léto, který mi utíká před očima a já si ho vůbec neužívám, mě těžce neba.
Abych se tu ale jenom nelitovala (nebojte, za tři dvě věty budu zase), tak minulej týden jsme v rámci zahájení letošní výletový sezony s kamarádkou podnikly výlet do Poděbrad. Což se ale ve výsledku neukázalo jako zrovna ten nejlepší nápad, protože kromě toho, že šíleně lilo a místo hezkejch fotek z kolonády s oplatkama v ruce, jsme odjížděly jako dvě zmoklý otrávený slepice od bláta (a bez oplatky!), tak nám po cestě zpátky jeden milej pán zapomněl dát na kruháku přednost, a celkový skóre tohohle výletu je nakonec jedno kamarádčino auto minus a jedna moje zlomenina hrudní kosti plus. Au. Takže teď přichází další vlna sebelítosti – život je nespravedlivej a tohle prostě nebylo vůbec hezký!
FUN FACT naší autonehody: Pod zadníma sedadlama jsme vezly plato vajec a co myslíte, že se s nima stalo?! Přežily to. Všechny. Jako by se nechumemilo. Auto ve šrotu, já na pohotovosti, ale vajíčka, ty si ani nestihly všimnout, že se něco stalo… neskutečný. Já to teda řikám, že vajíčka jsou prostě superpotravina, ale doteď jsem netušila, že kromě toho, že jsou tak zdravý, tak jsou ještě k tomu všemu dokonce nesmrtelný! Takže, jezte vajíčka, třeba pak budete nesmrtelný taky.
Nalijme si ale čistýho vína (což mimochodem dneska fakt udělám, protože jsem ráno polkla poslední antibiotika, yes!) – občas je takovejhle kopanec prostě potřeba. Díky týhle situaci totiž můj imaginární pohár hořkosti nad promarněnym létem už konečně přetekl a já jsem se rozhodla převzít osud do vlastních rukou a něco s tim udělat. Takže světe podrž se, Terezka si letos jako každá správná třináctiletá holka sepsala svůj summer bucket list a postaráme se o to, aby tohle léto ještě za něco stálo!
No a abych tomu nasadila korunu, tak místo abych si tuhle srandu nechala skromně pro sebe, rozhodla jsem se tady veřejně pochlubit a podělit se o ní…takže tady to máme, seznam patnácti věcí, který chci tohle léto uskutečnit a proměnit tak tyhle neprázdniny v prázdniny, který nebudou úplně k zahození. A protože nejsem žádnej lakomec, tak vy budete u toho a info o tom, jak se mi to všechno (ne)daří plnit, budete mít z první ruky! Tak se těšte, já se těšim moc!
1) JÍT NA TINDER DATE – ano, začneme něčim trochu divočejšim, ať to tu neni uplná nuda! Máme stáhnuto, poctivě swajpujeme a jsem fakt zvědavá, jestli z toho za ty dva měsíce něco ucházejícího kápne. Přiznávám se, že tohle nebude tak úplně moje tinder premiéra a o to víc se divim, že jsem to sem fakt napsala, ale o tom zase někdy příště.
2) UDĚLAT SI VÝLET DO BRNA – jako zarytej Pražák si dělám z Brna srandu kudy chodim, ale přesto musim přiznat, že má tohle město (je to vůbec město?) v mym srdíčku čestný místo. Na ty doby, kdy jsem se tam probouzela každý ráno vzpomínám přece jenom poměrně ráda a teď už je to pomalu věčnost, co jsem se tam naposled ukázala… Proto si tam chci udělat minimálně celodenní výlet, oběhnout všechny ty božský kavárničky a bistra, vyšplhat na Špilas, projet se šalinou a zavzpomínat na ty skvělý časy, kdy se mě cizí kluci na koleji vyptávali, odkud jsem, a když jsem hrdě prohlasila, že z Prahy, tak si přede mnou prosím pěkně uplivli. :)))
3) VYZKOUŠET SURFOVÁNÍ – Tak tohle bych už mohla mít odškrtnutý, kdyby se ten milej pán na kruháku milostivě ohlídnul a přímo nám to tam nenapral. Každopádně nevzdávám se a až za pár dnů pan doktor usoudí, že už nejsem nakřáplá, hurá na pokus č. 2! Musim přece trénovat na to, až jednoho krásnýho dne vyhraju sportku a koupim si dům na Bali, žejo…tam budu ve vlnách každej den!
4) JÍT DO ZOO – Protože tam maj slůňátka a protože jsem tam nebyla asi tak bambilion let! A protože chci vidět tučňáky a rozbrečet se v pavilonu hadů, jako za mladejch!
5) NECHAT SI UDĚLAT TETOVÁNÍ – Promiňte rodičové a jedno velký jupí, že mi konečně přibude nějaká ta nová čmáranička! V tom, co to bude zač a kterou část Terezky ozdobí, sice ještě úplně jasno nemám, ale už teď jí zbožňuju!
6) VYRAZIT NA TŮRU – Tyjo, kdy naposled jsem si namazala chleba, zabalila batůžek a vyrazila někam na turistiku? Asi ještě v dobách, kdy mi ten chleba mazala máma, protože si žádnou takovou situaci nemůžu ve svý paměti vybavit. Trhat rekordy a táhnout se kilometry upocená v pohorách sice nehodlám, na to mě zrovna neužije, ale přesto mě představa nějakýho celodenního ťapání v český přírodě poměrně láká!
7) STÁT SE JEŠTĚ VĚTŠÍ KAVÁRENSKOU POVALEČKOU – miluju kafe, miluju kávárny, miluju Prahu… a protože chodim furt do těch samejch a začíná to být nuda, je na čase objevit nějaký další nový lásky! Takže tady dělám 10 neviditelnejch okýnek na odškrtnutí deseti novejch objevenejch pražskejch kavárniček! A těšim se moc!
8) VYZKOUŠET FERRATY – Tak tahle legrace mě láká prosím pěkně už tak tři roky. Jenže nikdy nebyl čas, nikdo tam se mnou nechtěl a máma mě pohřbívala zaživa, kdykoliv jsem se jenom zmínila, že bych to ráda vyzkoušela. Ale výlet do Poděbrad jí přišel bezpečnej, zajímavý…Každopádně asi vyhlašuju konkurz na kamarády, protože to, že tam se mnou nikdo nechce, se zatim bohužel pořád nezměnilo…a abych byla upřímná, lézt sama někde po horách mi taky nepřijde zrovna jako ta nejlepší zábava na světě.
9) VÍC ČÍST – tak že bych se konečně dokokopala k přečtení nějaký z těch knih, co se mi doma tak hezky válej a poslušně čekaj na dobu, kdy nastane to moje nekonečný “až?” Cíl jsou tři, tak uzavírejte sázky, jestli z toho nakonec budou tři knihy, nebo tři stránky.
10) JÍT DO LETNÍHO KINA – Klasika, která v létě nesmí nikdy chybět! Teda prej, mně tam totiž doteď vždycky chyběla. Jako přiznejme si, že tahle aktivita by byla vcelku ideální na nějaký hezký letní randíčko, takže já si asi jdu přepsat popisek na tinderu na “hledá se frajer do letního kina”, ať můžu rovnou zabít dvě mouchy jednou ranou.
11) OBOHATIT SI ŠATNÍK – lépe řečeno – koupit si biker shorts, zvonáče, klobouček a další nádhery, který jsem před rokem nekompromisně odsoudila a přísahala si, že tyhle nevkusnosti nikdy v životě nosit nebudu. Jenže. Lidi se měněj a já všechny tyhle věci teď NUTNĚ potřebuju!
12) ZKUSIT LONGBOARD – Na těch jezděj pěkný kluci, že jo? A mohli by mě to třeba naučit, že jo? To zní docela fér, že jo?
13) BÝT KREATIVNÍ – jakoby, ne že bych měla kreativity ve svym životě málo, to ani omylem, ale prostě mám chuť vyzkoušet něco novýho. Jenže popravdě tak úplně ještě nevim co. Takže jestli na konci léta budu háčkovat ponožky, vyšívat ubrusy, odlejvat domácí mýdla nebo navlíkat korálky, se můžeme nechat všichni překvapit.
14) NAUČIT SE NA KOLEČKOVEJCH BRUSLÍCH – tak tohohle se popravdě děsim víc než celýho toho tinder date. Ano, je to tak, neumim na nich. Byla jsem na nich jednou, asi před třema rokama na dovolený v Chorvatsku a zhruba tak po třech úspěšnejch metrech jsem hodila ukázkovou hubu na beton, takže jsem pak celej pobyt kňourala, že mě ty odřeniny v tom slanym moři pálej. No, tak novej držkopád vyloučit sice nemůžeme, ale v moři mě pak nic spolehlivě pálit nebude.
15) VYTVOŘIT KUCHAŘKU – A to nejlepší nakonec! Bouchněte šampáňa, je to tak! Slavnostně vám můžu oznámit, že jsem oficiálně začala pracovat na svojí nový e-kuchařce! A bude skvělá, slibuju! Dá-li bůh, tak světlo světa spatří na přelomu září a října, takže si můžete udělat velký vykřičníky a srdíčka do vašich kalendářů a netrpělivě odškrtávat každej den, co ještě neni tohle moje nový miminko na světe. A co bude zač? To si nechám zatim pro sebe…Přece vám nemůžu prozradit všechno najednou, to by byla hrozná nuda… Ale nebojte, všechno bude a všechno se včas dozvíte! Tak mi držte palce, ať se to všechno vyvede a budeme moct tuhle velkou slávu společně na podzim oslavit! 🙂
Tak a to je všechno… Ne že by toho teda bylo zrovna málo. Myslim, že mám docela co dělat a jestli se mi to fakt nějakym zázrakem povede všechno splnit, tak tohle léto asi tak úplně k zahození vlastně nebude. Aby to teda bylo fér, tak si dávám deadline do konce září, protože prázdniny maj přece oficiálně trvat dva měsíce, a o to se okrást rozhodně nehodlám. Ještě nesmim zapomenout čestně přísahat, že v celý týhle věci nebudu podvádět, že budu všechno poctivě dokumentovat a postupně vás informovat o tom, jak mi to jde, nebo případně nejde. A jak to tady za ty dva měsíce zhodnotim, na to jsem fakt zvědavá. No tak jo, that’s it, sranda může začít a jdeme na to!
PS: udělejte si ho taky, ať v tom nejsem sama! A nezapomeňte se mi s nim pochlubit, těšim se!
Napsat komentář